Kroniky prachu, L. Rina, Fragment

"Tenhle knihovník mě dokázal jedinou větou tak strašně naštvat, že bych ho nejraději přetáhla pohrabáčem. A to nejsem obyčejně žádný násilník."

Kniha, která svými 538 stranami uchvátila čtenářskou obci. Mnoho pozitivních ohlasů, příjemné recenze, vysoká hodnocení.
Kniha má krásnou obálku a také název, pod kterým si jen těžko něco představíte. Já čekala tajné chodby, mechanické knihy, tajemství, kouzelný prach, temnou sílu a samozřejmě i velkou lásku.
Román byl nakonec "jen" o velké lásce.
Dobově zapadá do viktoriánské Anglie a stylově i příběhově se přibližuje k románům Jane Austenové. Hlavně k dílu Pýcha a předsudek.
Mladičká Animant žije ve svém světě plném knih, společenské akce, večírky a tlachání jí nic neříká. Shodou náhod a okolností utíká z venkova do velkého Londýna, kde se stává asistentkou knihovníka v univerzitní knihovně. Setkává se se zajímavými lidmi, učí se životu v Londýně a také poznává, co znamená zamilovat se.
Kniha je poměrně obsáhlá, i přesto děj příjemně ubíhá, mladičká Animant dospívá a mění se i její charakter.
Příběh sleduje proměnu Animant, která byla lehce namyšlená, krátkozraká a nespolečenská, a pana Reeda, který byl nabručený, protivný a nezdvořilý. Pozorujeme jejich osobní vývoj a vývoj jejich vztahu.
Kroniky prachu je young adult román, lehce kýčovitý, předvídatelný, plný dívčí naivity, romantiky, lásky a sarkasmu.
S knihou čas příjemně plynul, velké zvraty ani šokující odhalení se nekonala, už od první stránky byl zřejmý konec.
Kniha rozhodně neurazí, příjemně pobaví. Vztahová romance, která vás vrátí do let četby knih Lenky Lanczové.
Schovám si ji do knihovny, ale ne pro opětovnou četbu, ale pro svou dceru.