Okamžiky štěstí, P. Hartl, Bourdon

"Možná že ta spermie měla jen navzdory všeprostupujícímu chaosu světa dost odhodlání k tomu, aby se jí podařilo probušit ke smyslu existence."

Kniha o dvou sourozencích, kteří hledají své štěstí v chaotickém a nepředvídatelném světe kolem sebe. O hledání sama sebe, o zásadních rozhodnutí, o nepřízni i přízni osudu, o běžném životě, který se v sekundě dokáže přetočit vzhůru nohama.

Vztahový román ze současnosti.

Sourozenci jako každí druzí, s podobnými problémy a s bouřlivými pocity. Jejich život se obrátí naruby díky jedné tragické nehodě. Musí se naučit spolu sžít, zkoordinovat se a musí si osvojit vlastnosti ze světa dospělých dříve, než jejich vrstevníci. Oba hledají lásku, oba ji nachází i ztrácí. O vztazích mezi nimi, mezi kamarády, o vztahu k sobě samému.

Má druhá kniha od Patrika Hartla. Stejný styl, stejně rozvláčné a stejně obyčejné. Začátek u Veroniky a Jáchyma svižný a pěkný, postupně ale děje ztrácí dech, chvílemi i nudí. Po dočtení Jáchyma jsem už tohoto upovídaného rozvláčného stylu měla dost a druhá kniha se mi ani nechtěla číst. Ale Veroniku jsem dočetla. Kniha o Jáchymovi byla hodně o hledání sebe, štěstí a o hledání té pravé lásky. Část o Veronice byl spíše dívčí román. Román o láskách a milostných avantýrách.

Styl psaní mi nevadí, jen bych knihy zkrátila a udala příjemnější tempo. Neseděly mi ani věčné návraty do minulosti.

Pro mě asi poslední kniha od tohoto autora. Pokud tedy výrazně nezmění styl psaní. Jeho smích ale budu milovat stále :-)